Isabela
Příchod naší Isabelky
Bylo květnové odpoledne. Brouzdám po internetu, co nevidím. Konečně se prodává maminka Mersinky. Čtu a co mě to málem neporazí: ,,Přiveďte si sebou koně a musíte s ním předvést nějaký kousek. Potom nám řeknete, jak vaši koně u vás žijí, jak často na nich jezdíte. Kdo bude nejlepší vyhrává.'' Dočtu ještě těch pár řádek, co tam je. Vypnu počítač a běžím za Péťou, abychom vybrali vhodného koně.
,, Péťí nejlepší by byla Jacky. Co myslíš ty?'' ptám se jí. ,,Určitě." odpoví mi.
S Jacky trénujeme celý den a Petra nás hodnotí. ,, To už by mohlo stačit. Jste skvělý tým." řekla najednou. ,,Dobře." odpovím jí.
Další den jsme vyjeli. Když jsme přijeli, už tam stálo nejmíň šest přepravníků. Petra nás šla oznámit. Asi po půl hodině jsme byli na řadě. Předvedli jsme s Jackynkou všelijaké kousky a pak nás zastavili a já jsem se jim musela zodpovídat.
Hodinu bylo volno. ,,VYHLÁŠENÍ VÝTĚZŮ." křičí nějaký pán do mikrofonu. ,, A výtězem je............... Koňská stáj Sněhurka. Měli nejvíc bodů jejich koně se u nich jistě mají dobře, mají skvělé podmíky a dokonce i hříbě Isabely a hřebce andaluského koně. GRATULUJI.'' Bylo mi do breku. Šla jsem na podium za tím pánem. On mi potřásl rukou a předal mi vodítko s Isabelou.
Po příjezdu domů jsme Isabelu hned odvedli do boxu protože, už byl večer. Pod peřinou v posteli se mi zdál krásný sen o Isabele, jak je konečně naše.
Doufám, že se vám příběh líbil. Ohodnoťe ho do komentářů.
LENUŠKA
FOTO DODÁM!!!!!!!
...
(Sweet, 11. 8. 2012 22:11)